Téme týdne: Když mi bylo pět

16. května 2014 v 18:45 | Lilly |  Lilly deník
Na blogu se mi objevilo téma týdne "Když mi bylo pět". Já na téma týdne většinou nepíšu, ale teď mě to docela zaujalo. Takže začneme.
Jako málá, pětiletá holčička jsem si hrála s panenkami, na víli a také si pamatuji, že jsem si hrála, že mám zvířátka o které jsem se starala. Můj sen je být princeznou+vílou, mít svého bílého koně a bydlet na zámku... Skrátka sen malé holčičky. Vlastně, když mi bylo pět, hrozně jsem se těšila do školy. Chtěla jsem se hlavně naučit psát, číst a počítat. No, nevěděla jsem, že se to rozšíří tak, že budu dělat nějaké shody podmětu s přísudkem, milimetry krychlové atd.. Jako mála holka jsem se hodně styděla. Měla jsem ráda růžovou a poníky. Asi jako každá malá holka jsem se vychloubala, co mám nové, co umím atd. Hodně jsem žalovala a vymýšlela naprosté nesmysly. Dnes se tomu už směju :D Například to, že jsem řekla mé kamarádce, že už jsem velká, protože vážím 190 kilometrů :D
Blbost.


Ale teď jsem ráda, že jsem do té školy šla, protože kdybych todle říkala ještě dnes, nevím, za koho by mě považovali. Moc mě bavilo hrát si na kuchařku. Doma jsem vždycky pomáhala mamince se štrůdlem nebo buchtou, případně dortem. Chtělo to fotku, jaká jsem byla upatlaná. Když mi bylo pět, dostala jsem křečka. Měla jsem z toho ohromnou radost, zvířátka jsem milovala, jak už jste se dočetli. Byla to holka a pojmenovala jsem jí Šmoulinka. Šmoulinka byl křeček džungarský, velmi poslušný a mazlivý.Dokázala jsem ji naučit zvyknout si na jméno, jíst z ruky a neutíkat do mezer, kde by se zasekla a nemohli jsme ji vytáhnout. Už jsem si nehrála jen s plyšovými zvířátky, ale i z opravdomým křečkem. Jenže já jsem chtěla bílého koně-na kterého jsem úplně zapomněla. Později jsem jela na pouť a tam na poníkovi jezdila, potom jsme se s rodiči dokonce jeli podívat na ranč. To u mě koně měli na prvním místě a v první třídě jsem měla i pár jezdeckých lekcí(dnes už na ně bohužel nechodím, jelikož tam je to jen pro děti do osmi let a všude jinde to mají drahé). No ale vraťme se do minulosti.Pamatuji si, jak jsme měli focení a mě mamka udělala takové zvláštní copánky(viz dole), které se mi moc líbily. Chvílemi by jsem se do těch časů vrátila, chvílemi ne. Pět, pět,pět. Pořád si říkám, že je to kulaté číslo. Možná že není, ale když mi bylo pět, byla jsem hrdá, když se mě někdo zeptal, kolik mi je a já na prstech ukázala PĚT.

NA TÉTO FOTCE JSEM JÁ JAKO MALÁ
NEKOPÍROVAT!!!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Avalien Avalien | Web | 16. května 2014 v 19:39 | Reagovat

To je roztomilá holčička... :-)

2 Lilly Lilly | E-mail | Web | 17. května 2014 v 14:15 | Reagovat

to jsem já jako malá :-) a díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama