Příběhy tajemné stáje- Kapitola 1

20. září 2014 v 18:24 | Lilly |  Lilly deník
Aloha!Nyní přicházím s novou sekcí "Příběhy tajemné stáje". Při psané si budu vymýšlet tyto příběhy a doufám že se vám budou líbit. Budu se snažit, aby vás hlavně bavily a měly šťávu. Tyto příběhy můžete hledat v rubrice Lilly deník. Právě Lilly je dvanáctiletá holka, která milovala koně. Její rodiče byli velmi bohatí. Museli ale jednoho dne odletět na tři roky do Dubaje. Dceru proto nechali ve stáji- kde se spí, jí, je tu vše, jako doma. Bude tam do doby, než se rodiče vrátí. Spolu s ostatními dětmi, které tam žijí, zažívají krásné zážitky u koní...
( Více v celém článku)


"Lilly,máš s sebou všechno?" ptá se matka Lilly. "Ano, mami, snad mám." odpovídá Lilly a plné tři velké kufry odnášejí do auta. První kufr, ten největší, je plný oblečení a hygieny. V druhém jsou boty, hry a podobně. No a ten třetí, tam je úplně všechno dohromady. Dnes se totiž Lilly bude muset rozloučit se svou matkou i otcem, jelikož na tři roky musejí odjet do Dubaje. Uvidí se jen na Vánoce a na tři týdny letních prázdnin. O nechvíli už dorazili ke stáji. Vypadala krásně. Nominovala ji velká černá brána. Stačilo jen zazvonit a brána se otevřela. Nad ní byla příjezdová cesta. A tam veliký krásný dům. Za ním bylo spousta boxů, pastvin a luk pro koně. Byl to obrovitánský pozemek, kromě těch luk už potom nikde nic nebylo. Jen sousední město- Týniště nad Orlicí.
"Tak tedy, Lilly, myslím, že se tu budeš mít velmi dobře." Oznamuje otec a matka přikívá hlavou. Zrovna bylo hodně deštivo, a tak se rychle Gofkovi ocitli vevnitř. Tam na ně čekala jakási paní.Lilly ji pozdravila a rodiče stáli opodál.
" Ty budeš zřejmě Lilly, že? Jsi tu první, budeš si moct vybrat pokoj." Povídá ta paní. Lilly je trochu zmatená. Je to tam tak krásné a velké, ale... Jaktože je tu první? Vždyť přeci tu musel již být někdo před ní... Nebo, že by všichni odjeli? To je tak zajímavé...A ta paní spustila dále:
" Jmenuji se Aneta a v této stáji budeš jako doma. Kuchařky ti tu budou vařit, nahoře ve svém samostatném pokoji budeš spát, vymyslíme pro vás i nějaký program a také budeme jezdit na koni, samozřejmě." Lilly byla překvapená. Aneta byla docela milá, sympatická, jak se říká. Šly po mírně zatočených schodech do druhého patra. To bylo snad ještě větší, než to první. Bylo tam deset dveří- tím pádem asi deset místností.
" Tady máme osm samostatných pokojů, všechny jsou stejné. Tady je jedna velká koupelna, no a tady je herna. V herně jsou hry, různé logické hádanky, velká televize, gauč a také dva počítače. Tam si můžete kdykoliv zajít a hrát si tam." WOW, tak to bylo něco! Já už jsem si myslela, že v té herně bude něco jako "klouzačky do balónků" apod., a to by mě vážně nebavilo. Ale televize, počítač? No tak to tady bude super! Jenže nemohla jsem moc přemýšlet, protože Aneta spustila dále:
"Tohle je tvůj pokoj, Lilly. Sem si odloži kufry." Tak to jsem vám, ten pokoj přála vidět. Byl nádherný. Veprostřed pokoje byla obyčejná postel, na ní peřiny. Pod postelí krásný kulatý koberec. Pokoj nebyl vůbec malý, ale ani ne nějak zvláště velký. Byly tam dvě skříně a psací stůl. Byl tam lustr a i noční stolek.
" Zatím si vybal, Lilly, já si promluvím s tvými rodiči." No to jsem zvědavá, kolik za to rodiče dají peněz. Moji rodiče jsou bohatí, ale nechci se tím moc chlubit. Jsem ráda, že tu můžu být, ale rodiče mi přeci jen budou chybět...
Do velké skříně jsem si dala všechno svoje oblečení. Skříň byla poté plná, vzala jsem si toho opravdu hodně, i když se tu bude oblečení prát. Všechny moje hry a psací potřeby jsem uložila do psacího stolu a do druhé skříně. O půl hodiny všechno vybaleno a dolů do chodby jsem si dala bundy, čepice, rukavice, šály... A samozřejmě také všechny mé boty. Potom jsme se tam s rodiči najedli. Musím přiznat, že jídlo docela dobré, ale babičce či naší domácí kuchyni se to nikdy nevyrovná. Potom nastal okamžik, kdy jsem se musela s rodiči rozloučit. Loučila jsem se s nimi více jak 10 minut a bylo mi smutno. Naštěstí tu měli počítače, takže jsem mohla kdykoliv rodičům poslat mail, či jim zavolat přes můj mobilní telefon. Dloouho jsem jim mávala a posílala pusy. Potom už nasedli do auta a jeli. To už přijelo dalších pět holek. Potom přijeli další dva kluci, bylo nás už plný počet-osm. Tak tedy se všichni najedli, vybalily si a loučily se se svými rodiči. Ptom jsme hráli hru, kde jsme se museli seznámit. Každý si nejprve musel odtrhnout několik kousků od toaletního papíru. Potom jsme ale zjistily, že kolik kousků jsme si utrhli, tolik věcí jsme o sobě musely říct. Já jsem si ke svému neštěstí utrhla 21 kousků, ouh... No nevadí, ostatní o mě alespoň věděli téměř všechno, nemusela jsem jim to říkat zvlášť. Potom jsme se ještě seznamovali s koňmi. To už ale nastal večer a my už museli jít spát. Kdo ví, jaké to tady bude.
Konec kapitoly
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 karkulka mňamka sukínka karkulka mňamka sukínka | 7. února 2015 v 21:27 | Reagovat

máš krásný blog hezčí jsem ani  neviděla jo a moc hezký článek těším se na další kapitoly určitě pokračuj! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama